Rozdělením disku se na disku vytvoří několik vzájemně nezávislých oddílů (angl. partition). Každý oddíl je nezávislý na ostatních. Dá se to přirovnat k bytu rozčleněnému zdmi — přidání nábytku do jedné místnosti nemá na ostatní místnosti žádný vliv.
Jestliže už na počítači máte nějaký operační systém a chcete na stejný disk ještě umístit Linux, patrně se nevyhnete přerozdělení disku. Debian pro sebe potřebuje vlastní diskové oblasti a nemůže být nainstalován na oblasti systému Windows nebo třeba MacOS. Je sice možné sdílet některé oblasti s jinými systémy, ale popis je mimo rozsah tohoto dokumentu. Minimálně budete potřebovat jednu oblast pro kořenový souborový systém.
Informace o aktuálním rozdělení disku můžete získat dělicím programem svého stávajícího operačního systému . Každý dělicí nástroj umožňuje prohlížet oblasti bez jejich modifikace.
Obecně změna oddílu, na kterém je souborový systém, znamená ztrátu dat, takže si raději disk před změnami do tabulky diskových oddílů zazálohujte. Podle analogie s bytem a zdmi, z bytu také raději vynesete veškerý nábytek, než budete přestavovat zdi.
Jestliže má váš počítač více než jeden pevný disk, můžete celý disk vyhradit pro Debian a dělením disku se můžete zabývat až v průběhu instalace. Oddílový program obsažený v instalačním programu se s tím jednoduše vypořádá.
Stejně tak pokud máte pouze jeden pevný disk a chcete kompletně nahradit stávající operační systém Debianem, může rozdělení disku proběhnout až během instalace (viz 6.3.2.1 – „Rozdělení disků“). Pozor: pokud startujete instalační systém z pevného disku a potom tento disk rozdělíte, smažete si zaváděcí soubory a musíte doufat, že se instalace povede napoprvé. (Minimálně v tomto případě je dobré mít u sebe nástroje pro oživení počítače, jako jsou zaváděcí diskety nebo CD s původním systémem a podobně.)
Také v případě, že již máte na disku několik oblastí a potřebné místo můžete získat jejich smazáním, můžete počkat s rozdělením disku a rozdělit jej až při instalaci. I tak byste si měli raději tuto kapitolu přečíst, protože někdy mohou nastat okolnosti, které vás k rozdělení disku před instalací stejně donutí (například vynucené pořadí některých oblastí).
Ve všech ostatních případech musíte disk rozdělit ještě před instalací, abyste pro Debian vytvořili volné místo. Pokud některé z oblastí budou patřit k jinému operačnímu systému, vytvořte je pomocí oddílových programů daného systému. Stejně tak nedoporučujeme vytvářet linuxové oblasti nástroji z jiných operačních systémů. (Každý systém ví nejlépe, co mu chutná.)
Jestliže budete mít na počítači více operačních systémů, měli byste tyto systémy instalovat před Debianem. Instalační programy Windows a jiných systémů by mohly zabránit startu Debianu nebo vás navést k přeformátování některých oblastí.
Tyto problémy můžete úspěšně vyřešit, případně se jim úplně vyhnout, ale nejjistější je instalovat Debian jako poslední systém.
Jestliže máte, jako většina kancelářských počítačů, pouze jeden pevný disk s oblastí o maximální velikosti a chcete zavádět oba operační systémy (původní systém a Debian), musíte:
Zazálohovat vše v počítači.
Zavést z disket nebo CD dodaných s původním operačním systémem.
Oddílovým programem původního systému vytvořit oblast(i) pro původní systém a ponechat volné místo pro Debian.
Nainstalovat původní operační systém do jeho nových oblastí.
Vyzkoušet, že původní systém funguje a stáhnout si instalační soubory Debianu.
Zavést instalátor Debianu a pokračovat v instalaci.
Rozdělení disku ze SunOS je absolutně bezproblémové. Pokud se rozhodnete mít na jednom stroji SunOS i Debian, je doporučeno rozdělit disk nástroji SunOS ještě před instalací Debianu. Linuxové jádro rozumí formátu Sun disklabel, takže zde problémy nebudou. Na disku stačí nechat pro kořenový svazek Debianu volné místo uvnitř prvního gigabajtu zaváděcího disku. Také je zde možnost umístit obraz jádra na oblast UFS (pokud je to jednodušší, než vytvářet onen kořenový svazek). SILO podporuje zavádění Linuxu i SunOS z několika oblastí: EXT2 (Linux), UFS (SunOS), romfs a iso9660 (CDROM).
Ať už používáte jakýkoliv operační systém pro vytvoření diskových oblastí, zkontrolujte si, zda na svém zaváděcím disku vytváříte oblast s typem ,,Sun disk label''. Toto je jediný způsob rozdělení, kterému rozumí OpenBoot PROM, a tudíž je to jediný způsob, kterým můžete zavést systém. V programu fdisk, se k vytvoření Sun disk label používá klávesa s. Toto je nutné udělat pouze na discích, které ještě Sun disk label nemají. Pokud používáte disk, který byl dříve naformátován v osobním počítači (nebo jiné architektuře), musíte vytvořit nový disk label, nebo se s velkou pravděpodobností objeví problémy s geometrií disku.
K zavádění systému budete pravděpodobně používat program SILO (ten malý program, který zavede jádro operačního systému). SILO má jisté specifické požadavky na rozdělení a velikost oblastí — pro bližší informace se podívejte na A – „Poznámky k rozdělování disku“.